|
|
Analýza podkladů pro vzdělávání o českém politickém systému
Černý, Jakub ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Analýza podkladů pro vzdělávání o českém politickém systému (Bakalářská práce) Autor: Jakub Černý Abstrakt: Bakalářská práce analyzuje české kurikulární dokumenty a učebnice pro základní a gymnaziální vzdělávání zaměřené na výklad o českém politickém systému; snaží se tak odpovědět na otázku, jak tyto dokumenty informují o českém politickém systému, zda o něm informují v logice Ústavy ČR a zda podávané informace nemohou přispívat k tvorbě miskonceptů o českém politickém systému.
|
|
| |
|
|
Přímá volba starostů: Studie č. 5.305
Pecháček, Štěpán
Studie srovnává postavení přímo volených starostů v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a ve Spolkové republice Německo. Konstatuje, že přímá volba starosty představuje model, kde je větší důraz kladen na exekutivu. Přímá volba starostů posiluje jejich politickou autoritu a postavení, jejich mandát je silnější než v případě zvolení zastupitelstvem Dochází zde k silné personifikaci odpovědnosti v osobě starosty. Přesto se postavení starostů v jednotlivých zemích liší. Jde zejména o jejich vztah k volenému zastupitelskému orgánu a o jejich pravomoci v oblasti přenesené působnosti při výkonu veřejné správy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vize uspořádání střední Evropy v koncepcích T.G. Masaryka a M. Hodži: Studie č. 5.315
Valenta, Petr
Složité národnostní a politické poměry střední Evropy inspirovaly politiky a intelektuály k promýšlení nejrůznějších vizí, které by tuto oblast pomohly stabilizovat. Práce se zabývá koncepcemi T. G. Masaryka a Milana Hodži, které prošly dynamickým vývojem. Do vypuknutí 1. světové války byla jejich představa uspořádání obdobná. Vycházeli z přesvědčení o vhodnosti zachování habsburské monarchie při její prohlubující se demokratizaci, která měla být i odpovědí na řešení národnostních sporů a emancipaci slovanských národů. V meziválečném období Masaryk spoléhal na versailleské uspořádání, které bylo otázkou celoevropskou, nikoli středoevropskou. Případnou federalizaci celé Evropy viděl Masaryk jako vzdálenější bod, do kterého mají národy Evropy dospět přirozeně z vlastní iniciativy. Hodžův akcent středoevropské spolupráce vycházel z realistického přesvědčení, že spoleh na versailleský systém není dostatečnou zárukou pro klid ve střední Evropě. Konkrétní spolupráci se snažil vést na hospodářském poli. Hodža své teze rozpracoval podrobně za 2. světové války v návrhu středoevropské federace. Spolupráce měla podle Hodži umožnit, aby se střední Evropa vymanila ze závislosti na turbulentním vývoji v Německu či Sovětském svazu.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.